Tak, maminko, jdeme rodit. A jaký porod bude?

První situace

Služba na gynekologii, ráno o půl osmé: rodička odchází na porodní sál natěšená. Dostala přece „vyvolávací tabletku na porod“, tak se to dnes už  určitě podaří a dítě přijde na svět. Včera to bylo „jen tak, cvičně“. 

Situace navečer před osmnáctou hodinou: ta samá nastávající maminka se vrací z porodního sálu. Otrávená, znechucená. Jak jinak! Porod se nekonal. Nadšení je pryč. Proč? Postupy k vyvolání porodu byly už podruhé zbytečné, bez efektu. Žena má za sebou převážně ležení v přípravně, opakované dlouhodobé natáčení ozev plodu. Mezitím ji opakovaně vyšetřovalo několik lékařů a dvě nebo tři porodní asistentky. 
Dostala nálev a třikrát si dala teplou sprchu. Každou porci jídla dostala ohřátou s dvouhodinovým zpožděním (kvůli předpokládanému porodu). K jídlu dostala vždy doporučení, aby se radši moc nenajedla. Protože s plným žaludkem se  přece špatně rodí!

A to už vůbec rodička nechce mluvit o tom, kolik bolestí z vyvolaných kontrakcí si prožila a vše bylo nadarmo. Únava, vyčerpání, zklamání a znechucení z ní čiší na dálku.

Situace v noci: zvonek  krátce po půlnoci: „Sestři, mně asi odtekla plodová voda“. Ano. Lůžko je promáčené a voda je i na podlaze. Tak hurá! Tak jste se dočkala, konečně budete rodit. Miminko už přijde na svět! Vytírám podlahu (prevence pádu pacientky), přivážím sedačku a odvážím pacientku na porodní sál. Přeji mamince, ať jde vše dobře a miminko se brzy narodí. Doufám, že mé upřímné přání bude vyslyšeno.

Jenže, o půl čtvrté ráno:  telefon. Bude porod císařským řezem. Komu? No přece té vaší pacientce. Takže je to ta, která má za sebou dvoudenní „indukci porodu“vyčerpání z neúspěšných bolestivých kontrakcí.

Před pátou hodinou ráno: zase telefon: „Holky, přijeďte si pro paní po sekci. Už může na JIP“. (sekce = porod císařský řezem). Přivážíme spící pacientku a miminko už odnesla  sestra na novorozenecké oddělení. 

Situace na JIP: maminka „císařovna“ své dítě uvidí až za několik hodin a to jen na chviličku; na JIP totiž stráví následujících 48 hodindítě jí jen párkrát za den přivezou na krátké přiložení a první pokusy o kojení. 

Když si posteskne, že by chtěla mít dítě u sebe, sestřička s miminkem v náručí  ji svižně utěší; jen ať je ráda, že se vyspí! Miminka si ještě užije tolik, až se jí to nebude líbit.
A není nad doporučení, ať se zatím maminka sama hezky vyspí a nabere síly! 
Zatím se musí spokojit s pobytem na lůžku. Musí dávat pozor na šňůry a elektrody od monitoru, připojené čidlo na prstu, hadičky od infúzí, drén z operační rány, katétr – zavedenou hadičku do močových cest. Navíc každý pohyb po operaci zpočátku bolí. Analgetika dostane, ale jen v rozsahu tolerovaném kvůli kojení. Občas maminkám  i překáží hadička s kyslíkem v nose nebo obličejová kyslíková maska.

Obvykle po dvou dnech se dostane z JIP na oddělení šestinedělí a pokud je to možné, má už pak dítě u sebe na pokoji.  Ale ani to ještě není úplně jistou podmínkou. 

Detaily se liší podle zavedených zvyklostí v jednotlivých porodnicích, ale podle mých zjištění se neliší zásadním způsobem.

Když si to shrneme:

  • Maminka má za sebou fyzicky i psychicky náročnou zkušenost. Pro mnohé z nich je to trauma, které bez pomoci znamená dlouhodobé nebo trvalé následky, které se většinou nespojují s touto situací. A málokdo tomu pak věnuje pozornost a zabývá se vyřešením. 
  • Z porodnice maminka odchází naštěstí s miminkem v náručí, ale s operační jizvouoslabená operačním zákrokem. A zážitek z „nezvládnutého porodu“ zůstává pro některé psychickým traumatem. Taková „jizva na duši“.

Dítě nepřišlo na svět přirozeným způsobem, což má silný dopad na jeho imunitu a psychiku (potvrzeno vědeckými studiemi). Dva dny usilovného vyvolávání porodu, neefektivní kontrakce, prožitky bolesti a stres matky. Stresové prožitky dítěte. To vše si dítě přináší do svého života. Tenhle start se zrovna moc nepovedl.

Musí to tak být? Druhá verze

Jeden den před druhým termínem porodu přijíždí do porodnice v doprovodu manžela jiná maminka, taky druhorodička. Jako ta první. V klidu, je vyrovnanákontrakce po 6 minutách. Hlásí se na příjem na porodní sál. 

Personál jen rychle stihne nezbytné úkony, lékař vyšetření a maminka jde okamžitě na porodní sál. Záznam srdečních ozev plodu je v pořádku. Porod dál pokračuje a má učebnicový, fyziologický průběh. Maminka spolupracuje. 

Porodní asistentky si jen pochvalují, jak vše jde krásně. Maminka se jen usmívá, ale nic nekomentuje. Ona sama ví, proč porod jde tak hezky; však pro to taky sama hodně udělala! 

Po porodu hned může držet v náručí své dítě a taky už ví, jak má své dítě na svět přivítat. Užije si ho i s manželem a ví, že už brzy bude na pokoji spolu se svou krásnou holčičkou a není důvod je od sebe oddělit

Kdykoliv bude moct své dítě vzít do náruče, přebalit, zkontrolovat, dívat se na ně. Teď už jen zažívá opravdové štěstístav naplnění. A kdykoliv bude chtít, může si sama vzít homeopatika na zotavení těla po porodu, aby byla brzy v dobré fyzické kondici.Takže své mateřské povinnosti si bude moct plnit v radosti a dobré kondici, bez fyzického strádání. Její organismus se pak bude mnohem snadněji zotavovat.

Její zodpovědný přístup téměř po celé těhotenství přinesl své výsledky. Však se taky začala starat! Hned, jakmile zjistila že je těhotná; aby pro své chtěné miminko udělala co nejvíc. A výsledky rozhodně stojí za to!

Zase jde o porod ale pokaždé je to jinak. Proč?

První situace velmi důvěrně znám z doby své práce na gynekologii.bylo jich opravdu hodně. Ty druhé případy znám moc dobře od svých klientek. A taky je jich hodně. Opět dva ostré kontrasty. Neuvěřitelné. A zbytečné.  
Je mi líto, když vidím, jak často ještě dnes končí porod dramatickou situací pro matku i děťátko. Proč, když v mnoha případech to mohlo být úplně jinak?

Hodně mě jako sestru  překvapovalo, jak často byly ženy po porodu císařským řezem na JIP zaskočené a podivovaly se, proč nebylo možné aby své dítě přirozeně porodily. Vždyť přece s přirozeným porodem počítaly! (Teď ale není řeč o ženách které naopak hledají důvod, jak dosáhnout porodu právě operativně.)

Na můj dotaz, co tedy každá maminka během těhotenství udělala pro to, aby porod přirozeně a bez komplikací probíhal, v 98% následovalo u maminek  velké podivení. (Viz článek Proč jsem začala psát blog.)

Pak se ale  není co divit neúspěšnému finále. Jen několik málo žen mi pohotově vyjmenovalo, jak konkrétně se na porod připravovaly a co vše pro něj udělaly. 

Proč tedy porod neprobíhá tak, jak by měl? Kromě obvyklého medicínského vysvětlení (třeba špatná poloha plodu, nepostupující porod, „špatný“ záznam srdečních ozev miminka) ty nejpodstatnější příčiny jsou:

  • většinou minimální dodržování zdravého životního stylu během celého těhotenství maminky
  • většinou nulová příprava na porod ze strany maminky
  • mentální příčiny ze strany matky (bloky v oblasti psychiky, o kterých matka neví a neuvědomuje si je)
  • mentální bloky dítěte (vznikají v důsledku nepříznivých prenatálních prožitků a negativních prožitků v těsném předporodním období. Často jsou vyvolané stresujícími situacemi na porodním sále a přístupem personálu vůči matce)
  • tlak na vyvolání porodu v nesprávnou dobu (podle orgánové aktivity, lunárních vlivů )
  • vyčerpání matky, pak její neschopnost spolupracovat a porod „dotáhnout do konce“

neochota maminky spolupracovat a převzít zodpovědnost za průběh porodu.

Co způsobuje tuto velmi častou situaci, která se děje v porodnicích rutinně?

ogicky to  závisí z velké části na předchozím způsobu života maminky:

  • jaký má režim dne, jak se stravuje, jaký má pitný režim,
  • kolik má pohybu,
  • jakým škodlivým vlivům byla vystavena, 
  • jak pečovala o své zdraví, 
  • jaký je její zdravotní stav,
  • jestli trpí nějakými nemocemi,
  • jak je zvyklá řešit své zdravotní problémy.

Ale velice důležité jsou i další okolnosti: 

  • jaký je nastávající maminka typ osobnosti,
  • kolik má za sebou v životě různých trablů a silných prožitků,
  • jak má zpracované nepříjemné prožitky v sobě,
  • jakou má míru psychické odolnosti,
  • jak se připravovala psychicky a emocionálně na porod.

To vše jsou mnohem víc důležité věci, než si velká část maminek čekatelek umí představit. 

Argument maminek, že podle lékaře bylo vše během těhotenství v pořádku, je fakt chabý. Rozhodně není důvodem k nicnedělání v těhotenství! 

Vznik nového života je něco natolik posvátného, že si to zasluhuje maximum pozornosti a iniciativy ze strany nastávajících rodičů. 

Nejlíp, už přípravou před početím (viz článek  Příprava na početí odkyselením. Hm. A proč?) Nestačí jen čekat na porodpasivně si užívat těhotenství. To je příliš málo a to prostě nestačí.

Současný způsob života je velice zatěžující a škodlivý pro organismus. A pokud nastávající maminka opravdu systematicky nedodržuje takzvaný „zdravý životní styl“, tedy opatření pro zdravý vývoj jejího miminka , tak je to prostě nezodpovědné a škodlivé pro dítě  i samotný porod. 

Naše tělo má obrovskou schopnost regenerace a všichni máme možnost se hodně brzy přesvědčit o tom, že za každé vynaložené úsilí budeme odměněni . Všechny procesy v těle pak mnohem  líp probíhajítěhotenství i porod jsou potom tak odlišné, že se o tom mnoha ženám ani nesnilo.
V nemocnici jsem denně viděla, že spousta nastávajících maminek si ještě neuvědomuje, jak silný vliv na vývoj miminka i na samotný porod má skutečnost, jak se ony samy o svůj „jiný stav“ zodpovědně po celou dobu starají.

Je obrovská škoda, když se období těhotenství  podcení a maminka mu nevěnuje tu správnou pozornost a péči. To je samo o sobě tak obsáhlým tématem, že se mu určitě budu věnovat i v dalších článcích.

Jak to má vypadat správně?

Milé ženy. Žít zdravě má smysl vždycky. Obzvlášť ale, pokud chcete mít děti. Pak je zdravý způsob života důležitý několikanásobně  víc! Vy samy rozhodujete ve velké míře o tom, jaké bude vaše těhotenství, porodjaké zdraví bude vaše děťátko mít.

Je to investice, která za to stojí. Máte možnost se o tom samy přesvědčit! Tak jak se rozhodnete a kterou variantu si vyberete?

Eva Malíková
Jsem průvodkyně na cestě k přirozenému početí, rodičovství a zdravé rodině. Zabývám se ženskou a mužskou neplodností. Miluji děti a mým ideálem je funkční, zdravá, harmonická a šťastná rodina. Těší mě, když mohu pomoct zájemcům stát se rodiči a ukazovat jim jak správně pečovat o zdraví celé rodiny.Můj příběh si přečtěte zde
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.